První rok budování vlastního brandu. Radosti, starosti a tipy jak na to!

8.1. 2020Michaela Gřešková1487x1 Komentář

Je to celkem osobní článek, ale tak snad to všichni tak nějak překousnem …

Je to rok, co jsem zvedla kotvy, sbalila si svoji krabici krámů a opustila místo, které ke mně v určité fázi života tak trošku neodmyslitelně patřilo a formovalo mě do člověka, kterým jsem se stávala. Pro ty, co mě znají, tak ví, že řeč je o našem opavském coworkingovém centru.

Možná to bude znít “ezo” nebo přitažené za vlasy, ale já to prostě cítila, že musím odejít. Naučila jsem se tam fakt HODNĚ. Ale věděla jsem, že potřebuju začít dělat věci jinak. Že potřebuju pracovat na jiných věcech. Nepotřebuju ve smyslu: potřebuju makat na jiných věcech, protože potřebuju prachy. Ale prostě to tak mám. Možná je to věkem, ale často cítím, že se potřebuju posunout. Jít dál a překonat další milník.

Takže jsem odešla, zavřela se doma v místnosti, kterou nazývám svým homeoffice kanclem a začala něco dělat. Dodělávala jsem resty, pokračovala jsem ve svém brutálním prosincovém tempu. Zpracovávala jsem videa ze Zastavme se! snídaní. Oslavovali jsme webinářové prodeje našeho online kurzu Zázračné Bachovky.
No a co si budem, zase se tak trošku ztrácela … a svoji cestu zpět jsem se snažila hledat v umění, malování a barvách všeobecně. A asi by se dalo říct, že jsem si vymalovala cestu zpátky.

Přesně 16. dubna jsem do světa pustila svůj první e-book. Zdarma pochopitelně. Ale přesto to byl takový pomyslný začátek té MOJÍ cesty.

Možná mi někteří nebudou věřit, ale i bez toho, abych měla perfektně vyladěné SEO, abych natáčela webináře nebo napřímo inzerovala to, co dělám, tak jsem získala zakázky. Zakázky v hodnotě téměř 100 tisíc. A víte vy co? Musela jsem zvednout cenu, a začít odmítat další klienty. A to během necelého roku!

Nechci a nebudu vám vtloukat do hlavy, že to bylo jako mávnutím kouzelného proutku. To ani náhodou! Nebylo to o štěstí, ani o náhodě. Byla to další hromada tvrdé práce a spousta času, než jsem všechno nastavila tak, aby to fungovalo (no jo a dneska si říkám, že to musím přepsat a přenastavit znovu).

Obzvlášť zábavné to bylo ve chvílích, kdy jsem od května do září vstávala kolem 5 ráno a v noci běhala 2-3x po schodech nahoru a dolů, aby mi štěně neudělalo loužičku v posteli. A po těhle nočních dobrodružstvích jsem zasedla k počítači a pracovala jako by nic.

Každopádně hádám, že víc než loužičky štěněte vás zajímá to, jak jsem se během roku dostala na obrat téměř 100 tisíc. A to podotýkám, že se jedná jen o tvorbu webu pro klienty, copywriting. Prodejní kampaně našich firemních projektů (Zázračné Bachovky, Produktivní Podnikání a Zastavme se!) jsou úplně jiný příběh a o tom zase někdy příště.

Takže, jak jsem toho dosáhla?

1.Nechtěla jsem hned prodávat

Když jsem vytvořila svůj první e-book 5 kroků k vytvoření webu, který opravdu prodává, nechtěla jsem ho prodávat. Živě teď vidím ty červené otazníky, které vám skáčou v hlavě. Hned vysvětlím.
První jsem těm svým potencionálním klientům chtěla říct, že fakt vím, co dělám, že v tom jsem dobrá! Sepsala jsem teda 5 tipů, které jim mohou pomoci. 5 tipů, díky kterým můžou začít vydělávat více.

2. Komunikovala jsem s nimi

Když si někdo stáhl e-book, hned mu začaly chodit další a další e-maily. Nic jsem jim tam neprodávala. V 99% to opravdu byly rady, tipy, jak být lepší, odkazy na články nebo nástroje, které jim mohou pomoci. Říkala jsem jim, jak to dělám já a jak to funguje.
A tím vším jsem se jim vrývala do paměti. Najednou věděli, že nějaká Gřešková dělá weby. A ta holka už pro ně nebyla jen obrázek na Facebooku nebo doporučené jméno. Měli celkem jasnou představu, co a jak …

3. Budovala jsem si brand

Jsem si vědoma, že nepíšu jako každý druhý Lojza Novák. Některým to zkrátka nesedne. Mají rádi řád, spisovnost a celkově spíš styl psaní Boženy Němcové. Ale ti, kteří jsou s mým stylem psaní ok, nebo patří dokonce k těm, kteří se při čtení zasmějou, těm jsem se připomínala novými články. A ty staré dokola sdílela na Facebooku.
Sama sobě jsem si musela přiznat, že prostě nepíšu pro všechny (a ne prosím vás, není v tom ani špetka arogance, čokoláda zkrátka taky není pro všechny). A na tom svém lyricko/epickém sarkasmu jsem si začala zakládat.

4. Dělala jsem přesně ty kroky, které jsem popisovala v e-booku

Nesnáším, opravdu nesnáším, když někdo káže vodu a pije víno! Víte takoví ti všichni guru a máģové, kteří vám radí, jak mít perfektní život, timemanagement a finanční svobodu a přitom se sami topí v dluzích, obědvají ve výtahu cestou na schůzku a všechno co se týče jejich osobního života plave v žumpě. Tak přesně tohle jsem se snažila NEdělat.
Když jsem třeba dělala weby pro klienty a oni mi poslali 4 A4 textu o sobě, trošku (nebo možná trošku víc) jsem jim to rozhrabala, aby se to podobalo míň bakalářské práci a víc textu, který si na internetu někdo přečte (bod č. 3 v e-booku).

A to je asi tak nějak všechno. Všechno, když tedy máte celou dobu na vědomí, že je to spousta práce. A ve většině případů to je práce, se kterou vám nikdo nepomůže. Protože nikdo není vy a nemá v hlavě to, co vy. Je totiž rozdíl postavit webové stránky a je rozdíl k těm webovým stránkám dodat podklady a obsah …