Pravidelní čtenáři blogu tohle asi nečekali, takže to všichni berme jako takový “malý sociální experiment”.
Často na schůzkách od klientů slýchávám, že toho je fakt hodně! A nemůžu jinak, než s nimi jen souhlasit. Vzápětí ale dodávají, že oni uspět opravdu chtějí, takže budou makat dnem a nocí, nezastaví se a obětují tomu všechno! S tím už tolik nesouhlasím.
Za úspěch se vždycky platila nějaká ta daň – podívejme se na Michaela Jackson, Amy Winehouse a nebo i Steva Jobse. Unést úspěch, ale i to všechno, co s ním přichází, není ta nejlehčí věc na světě, i když se to tak na první pohled může zdát.
Každopádně i úspěch, který není tak světový jako ten Jobsův, může vést k vyhoření či jinému zdravotnému kolapsu – a co si budem, zdraví je pořád to nejcennější co máme, bez ohledu na milionové byznysy a drahá auta.
Říkáte si “au”? Nebo máte rovnou chuť po mě začít ječet, že to vy si sakra nemůžete dovolit?
🙂
Ve chvíli, kdy na vás každých pár vteřin vyskakují notifikace, nejste vy pán vašeho času (dokonce ani šéf ne!), ale jednotlivá upozornění a jejich odesílatelé – aplikace, kolegové, klienti …
Každá jednotlivá notifikace vás totiž odvádí od práce, kterou jste dnes měli v plánu. Práce, která právě potřebuje vaši pozornost. Reagujete totiž na zprávy, které mohou počkat, srdíčka a lajky, které vám tak maximálně “boostují” ego, ale určitě ne produktivitu. A nebo během hodiny 5x přepínáte mezi úkoly a projekty a všechno děláte jen tak na půl, nic nedokončíte a všechno je špatně. A co si budem i vy, když nic neuděláte se cítíte na nic …
P.S. nemusíte do toho jít all in, stačí začít pomalu. Vypněte jen ty největší rozptylovače – sociální sítě, nákupní aplikace, Netflix, podcasty (…) – a až potom vypínejte Slack, e-maily a další životně důležité upozornění.
Nejsou to jen notifikace, které nás vyvádějí z míry – a tedy i stavu soustředění. Je to skákání od jedné věci k druhé a pak třetí, čtvrté a zpátky k první a třetí …
Většinu času jsem to taky dělala a vždycky jsem se strašně vztekala, že jsem toho moc nestihla udělat. Na žádnou věc jsem se totiž nesoustředila pořádně a všechno mi proto trvalo mnohem dýl.
Stále to není perfektní, ale vím, že každé pondělí máme poradu, takže celý den mám focus na toto a naše firemní projekty. V úterý dopoledne mám pravidelné schůzky s jedním klientem, a odpoledne věnuju čas projektům klientů. Ve středu je můj den – publikuju a píšu svoje články. Čtvrteční dopoledne je věnované “sociálnímu kafíčku” a našemu projektu Zázračné Bachovky. A pátky jsou na pochůzky a klienty.
A věřte nebo ne, hned se mi líp pracuje. Nejsem tolik rozlítaná a neběhá od jedné věci k druhé.
Je jasné, že občas vás při práci na jednom projektu napadne, co musíte udělat na projektu druhém. Chraň vás ale Bůh, nepouštějte se do toho hned. Mějte po ruce zápisník/papír, kde tyhle náhodně se vynořující “to do” budete odkládat. A až na to projektu budete pracovat, tak se k tomu vraťte.
Barevný hack: je-li na to váš mozek nastavený, odděluje jednotlivé projekty barvami. Nebo alespoň jednou za týden sedněte a “to do” si přiřaďte k jednotlivým projektům.
Říká člověk, který na Zastavme se! snídaně po 3 hodinách spánku vybíhal do 3 patra ověšený jako vánoční stromeček a funěl: běžím se zastavit. Tak či tak, toto není TO zastavení, které mám na mysli.
Tak jak jste na začátku vypnuli notifikace tak teď vypněte práci. Zvedněte se a vypadněte na chvíli z kanceláře. Nejlépe zahoďte telefon, nebo jen alespoň zapněte na letový režim. A udělejte něco pro sebe:
Nebo cokoliv, co vám udělá radost, na chvilku vypne mozek …
A nakonec takové trošku klišé:
Každý k někomu vzhlížíme – je pro nás inspirací. Ať už to je Jobs nebo sousedovic Lojza Novák, který to někam dotáhl. Mě to ale vždycky spíše demotivovalo. Viděla jsem kolem sebe ty mladé podnikavce, kteří byli jen o něco málo starší než já a sama sebe jsem ubíjela, že oni toho už tolik dokázali a co já?! Nikdy je nedorostu! A většinu času jsem se cítila pod psa. Možná je to tím, že jsem vyměnila sdílené kanceláře za homeoffice, ale dneska se nesrovnávám s tím, co má vlastní appku, nebo obchoduje s emirátama. Dneska se srovnávám s tím, že ještě na začátku roku bych takový článek nenapsala a dneska píšu ze svých zkušeností …
Vždycky je prostor ke zlepšení ale určitě by to nemělo být demotivačním prvkem.
Rozhodně tímhle NEchci říct, že nemáte pracovat. Nemáte makat na svých snech. Protože co si budem, začátky jsou obzvlášť těžké. Je toho hodně. Ale určitě to nevyřešíme tím, že to VŠECHNO začneme dělat NAJEDNOU!
Takže ani na cestě k úspěchu nezapomeňte při vší té tvrdé práci na:
A taky mi nezapomeňte dát vědět, jestli takto můžu experimentovat častěji nebo se mám raději zuby nehty držet svého copywriterství, blogování a tvorby webů 😉
e-book
JAK (SE) PRODAT ONLINE
zdarma ke stažení
V e-booku najdete 4 tipy, jak (se) prodat online a získat si srdce svých potencionálních klientů.