Jak přestat prokrastinovat a začít psát?

Asi to všichni známe: otevřeme textový editor, pár minut koukáme na prázdnou stránku a pak překlikneme na Facebook, nebo vezmeme do ruky telefon – protože ty nezodpovězené zprávy by přeci mohly být životně důležité a Instagram by bez nás taky mohl přestat dýchat. No takže na místo napsaného článku jsme se nervli nad příspěvkem od Lojzy, politovali se, že nejsem na tak skvělé dovči jako Maruška a naslintali jsme si do klávesnice nad nějakým gastro zážitkem americké hvězdičky.
Najednou je půlnoc, jste unavení, na kafe pozdě, a ráno vstáváte na schůzku. Takže zavřete prázdnou stránku a naštvaně sebou plesknete do postele.
Been there done that.

Jak to tedy překonat? Jak přestat prokrastinovat? Jak začít psát?
Pravděpodobně po mně budete mít chuť hodit ten hrnek s kávou po vaší pravici, ale přesto to risknu: je to fakt jednoduché. Prostě sedněte a pište. 

Ve výsledku je jedno, jestli chcete být slavný spisovatel a napsat román, nebo po vás jenom řve šéf, že máte tvořit obsah na firemní blog. Ono stejně nejdůležitější je, začít psát. Nemyslím otevřít ten texťák nebo klasický papírový blok. Ale vzít tu tužku, nebo položit prsty na klávesnici a začít ťukat písmenka, ne jenom lajky na Instáči.

Báječně to popisuje Steven Pressfield ve své knize Válka umění. Popisuje to jako “odpor”. Takže v rámci prokrastinace si tuhle knížku můžete přečíst. Možná se vám potom se všemi těmi vědomostmi bude prokrastinovat hůř a konečně něco napíšete. Pokud na knihy nejste a čekáte rychlý návod v pár bodech, tak jdeme na to:

 

  1. piš! piš! piš!

Je dost pravděpodobné, že první věc, kterou napíšete, bude hrozná sr*čka. Vaše první dílo bude nejlépe asi popisovat scéna z filmu “Set It Up”:

A teď něco z osobní zkušenosti, abyste mi věřili, že to není jen Hollywoodský výmysl. Několikrát mi už bylo řečeno, že je to fakt pecka, jak píšu. Že se to tak dobře čte, že je to odlehčené a báječné. “To se musí psát samo!” mi lidi říkají. A já nenápadně skřípu zuby a v hlavě tomu člověku rvu vlasy. Víte proč? Napsala jsem už tisíce e-mailových kampaní. A troufám si říct, že všechny byly dobré, některé dokonce skvělé. Ale víte, jak to mnohdy vypadalo, než to ze mě vypadlo?
Seděla jsem jako hromádka neštěstí o půl 11 v noci na gauči, usrkávala víno a nadávala si, že jsem to zase celý den odkládala. Že jsem nepoučitelný idiot a všechno nechávám na poslední chvíli, a že se nesnáším. No a jak jsem tak byla naštvaná, tak abych si ten vlastní vztek sama na sebe dala ještě víc pocítit, začala jsem to psát na tu prázdnou stránku, kde měl být onen slavný e-mailing, který měl ráno odejít.
Většinou když mi došly nadávky na sebe samotnou, začala jsem psát, že i to víno je nějaké divné a který blbec nekoupil nic k tomu vínu?! A pak najednou, z ničeho nic jsem měla napsaný e-mail!
Nejdůležitější totiž bylo, že jsem začala psát. A někdy to několikrát přepsala. A ve výsledku z toho poté vzniklo něco čitelného se všemi marketingovými poučkami jako třešničkou …

 

  1. Teď, když jsme si přiznali, že i když sedneme a začneme psát, bude to pravděpodobně “shit”, musíme se naučit, jak se s tím vypořádat a pro začátek z toho udělat aspoň čitelný “shit”.

Můžeme to řešit kofeinem, alkoholem nebo jak řekl Austin Kleon v knize Kraď jako umělec: “Nevíme, kde se berou naše nápady. Na druhé straně víme jistě, že nepřicházejí z počítače.” – John Cleese

Takže přichází další akce, tentokrát se to teda netýká rukou, ale nohou. Zaklapněte notebook, zvedněte zadek a jděte si zaběhat, vyvenčit psa, s kolegou na cigárko …

3. Trošku se vrátíme k tomu: piš! piš piš! Update bude jen to, že přidám: každý den!

To, že si jednou za měsíc sednete a popíšete stánku tím, že jste idiot, že jste se k tomu dokopali zase až po měsíci, tak takhle se hvězdným spisovatelem nebo dobrým kopíkem taky úplně nestanete.
Ono by to totiž chtělo spíš takhle: psát každý den. Nejde o to, že všechno co napíšete, bude parádní. Jde o to, že budete psát. Bude z toho návyk. A když se třeba za 3 měsíce podíváte na své první a své poslední dílo, uvidíte rozdíl. Pravděpodobně to pořád nebude na Oscara, ale sklenička na oslavu úspěchu taky ještě nikoho nezabila – a pořád je lepší zapíjet radost než žal.

 

A shrnutí všech tří bodů?
Zvednout zadek (nebo doslovněji položit prsty na klávesnici) a jít do akce.

P.S. a pokud vám to nedošlo, v článku nejde jen o psaní, ale pokud jste alespoň minimálně kreativní, napasujte si to na všechno ;)

 

5/5 - (18 votes)
Michaela Gřešková
Michaela Gřešková
marketing / copywriting / tvorba webu

e-book

JAK (SE) PRODAT ONLINE

zdarma ke stažení

V e-booku najdete 4 tipy, jak (se) prodat online a získat si srdce svých potencionálních klientů.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..